Hrádek Křikavu založili v polovině 14. století páni z Dornštejna, kteří působili v úředních funcích na dvoře Karla IV. Redaktor Zdeněk Zajíček s archivářem Jiřím Cukrem vám připomenou podrobnější historii slávy i úpadku Křikavy v Jihočeské vlastivědě.

Z řad vyšší šlechty usedlé v krajích jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci. Rožmberkové, kteří si nárokovali tuto pravomoc jako první poprávci hned po panovníkovi, získali roku 1349 takové kompetence od Karla IV. pro Plzeňský kraj.

Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora. Ve 14. století patřila Rožmberkům a později královskému městu Táboru.

Vsi a městečka u nás vznikala v historii různě už od středověku. Ale ani mnohem později tento trend neustal. Příkladem obce vznikající díky průmyslu až po roce 1830 je Lenora na Prachaticku.

V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.

O tom, že naše země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře svého domu narazil na hliněnou nádobu, v níž se nacházelo na sto stříbrných mincí.

Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku, které je spjaté s nejstarší historií.

Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji, jak je napsáno v jedné publikaci. Kronika střížovské farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí z 19. století, mimo jiné i návštěvu českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka v roce 1854.